Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+13 neviditelných
Mohyla
datum / id14.03.2018 / 486085Vytisknout |
autorZajíc Březňák
kategorieVolné verše
zobrazeno211x
počet tipů6
v oblíbených1x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

2017

Mohyla

(Mistr)

 

ve snových vizích svých

viděl jsem dveře

kterými se nevchází v zahradu kvetoucí

kterými se odchází

ze zemského sadu veršů májových

 

viděl jsem dveře na vysokých podpatcích

těmi dveřmi, kterými se nevchází

odešla ztýraná duše tyrana

 

 

František učinil

ve starém Prešpurku poznamenání do každodeníčku

svatý Silvestr na konci roku čaroval

 

vysněná „Ona“

viděla Mistrovu touhu, ale nechtěla hřát

 

Mistr toužil napsat symfonickou báseň

dle báječného podání starců

o pravé povaze dívek

 

starý kronikář se usmál

a došel mu dech

uprostřed věty

 

 

známost s jistou sboristkou

obdařila Mistra

vyrážkou v rozkroku

 

sláva Mistrovi

neboť On objevil netušené

sláva Mu, když skládal

neboť přivezl zárodky kontinentů hudby

 

On nebyl básník lichý

který ze svého nitra, ze svého „srdce“

popsal socialismus

volné soutěže

 

On nikdy nesouložil

na Žuráni u Brna

 

 

jak těžké je hrát na city?

jak těžké je předstírat

orgasmus?

 

a pak se postaví

zakomplexovaný Korsičan

jako Homo erectus

do pozoru

 

 

ve frontě na maso si podtrhne

největší génius lidstva

tu a tam

některou pasáž ze Svaté Heleny

 

ach, ti Britové

panovníci oceánů

nikdy neměli porozumění

pro kontinentální hegemonii

 

potoky krve pod kopcem Prateckým

možná by to některého císaře dojímalo

kdyby

měl trochu více času

 

co to tedy je

když se rozkřičený blázen

postaví rozkročen

do čela davu?

 

(Porod)

 

musela to být langobardská princezna

za časů na Feldu

za časů, kdy lidé ze země Baia

v čele s géniem s vizáží nebezpečného individua

odešli přes Gabretu do Bavor

 

řekni mi, Kateřino Kolářová:

jak těžké je hystericky ječet?

 

(Vltava)

 

kráčel jsem bez kroku, bez myšlenky

krajinou

kde zní souzvuk Vltav

 

splývají Teplá se Studenou

jako život a smrt

v nerozlučném objetí

 

ano, jsme tělo

mluvil jsem beze slova

ke stínu, jenž zanechala tvá duše

 

jsme myšlenka

přikurtovaného blázna Konráda

Nirvana

 

není návratu

Nietzsche je mrtev!

Kristův kříž nás vychýlil z oběžné dráhy

slovanského míru

bezejmenného lesa mýtu

 

kde Perunův blesk

kde mocná jeho síla?

kde stáda Velesova?

zbývá dočíst včerejší Blesk

 

není návratu, jen nezasloužená pouť

v nenávratnu

 

dveře na vysokých podpatcích

planou ohněm moskevských krasavic

pod sluncem slavkovským

 

dveře na vysokých podpatcích

a jimi odchází ze scény

na pole On

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

21.03.2018 14:37:03Zajíc Březňák

Děkuji moc za návštěvu, Agáto.

21.03.2018 12:57:21agáta5

mám to jako lerak... podrbal si svrab a pojmenoval paradoxy.. safra, kam na to ten lerak chodí :)

líbí se mi to... a nejvíc:

jsme myšlenka

přikurtovaného blázna Konráda

Nirvana

 

16.03.2018 16:18:15Zajíc Březňák

Děkuji moc všem za čtení a komentáře!

15.03.2018 11:05:36Umbratica

Nedávno jsem četla o vztahu Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Začátek tvé básně jakoby popisoval cosi podobného. Dál už  tomu norozumím,ale připadá mi to krásně šílené,takže tip.

14.03.2018 23:30:20Lerak12

Pojmenovals  paradoxy a podrbal svrab. Poetika probleskuje - co říct víc. Povedené!  

14.03.2018 20:25:21atkij
redaktor poezie
Zpocatku me trosku odrazovala ta vstupni inverze. S odstupem v ni vidim i duvod. Cim dal v textu, tim me bavilo vic cist.

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.